Únor 2018

Časopisy mého dětství. 1. část - Kometa

24. února 2018 v 13:05 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)

V době krátce před listopadem 89 se ve společnosti "hnuly ledy" v mnoha ohledech, jedním z těch pohybů bylo i vnímání komiksů jako takových. Od reprezentanta úpadkové západní společnosti se pozvolna přeměnily na vítané utěšení potřeb mnoha mladých kluků a holek. Zrodila se tak Kometa (jen pro pořádek, s výjimkou starších Rychlých šípů, zadní strany ABC a obligátního Čtyřlístku v Československu komiksy prakticky nějak koncepčně nevycházely).

V Komětě publikovalo několik tehdejších mistrů svého oboru, za všechny jmenujme třeba legendárního Káju Saudka, který se svoji typickou kresbou přispěl i k tvorbě výše uvedené obálky. Některé příběhy vycházely na pokračování, vzpomínám si, že ve své době na mě hodně zapůsobila adaptace Čapkovy Války s mloky od Štěpánka, který podle mě dokázal velmi dobře vystihnout charakter původní předlohy. Jeho kresbu mloka, který se nebohému panu Povondrovi zjevuje pod Karlovým mostem, si pamatuji dodnes.

Ano, Kometa vstoupila jako jasně zářící objekt na československý trh, bohužel trpěla mnoha nešvary a vůbec nezvládla přechod na tržní hospodářství. V počátcích (ještě před listopadem 89) bylo rozhodnuto, že časopis bude mít obří náklad (přes 150 000 výtisků) a toho se snažil držet i v době, kdy bylo jasné, že se tolik listů nestačí vůbec prodat. Ve výsledku pak přišly finanční těžkosti, na scénu nastoupili horší autoři (takže už žádný Saudek), což ještě snížilo prodej čísel. Po nějaké třicítce vydání to Kometa bohužel v roce 1992 (nebo 1993, teď už nevím) zabalila.
Není se čemu divit, tehdy sem už pozvolna přicházely různé komiksy ze zahraničí, po kterých byl logicky větší "hlad".

Přesto se neubráním nostalgickému dojetí...

Četl někdo ve své době Kometu? Líbilo se?

Tohle je náš svět (Captain Fantastic) 2016

22. února 2018 v 13:14 Filmové recenze
Vzpomínáte si na rodinu pana Mlčocha, která žila (a patrně ještě stále žije) alternativním způsobem v lesích v maringotkách? Režisérka Eva Tomanová o tom před lety natočila slušný dokument Stále spolu. Pokud ano a líbilo se vám to, tak předpokládám, že dobrou volbou pro doporučení by mohl být i snímek Captain Fantastic (Tohle je náš svět), v mnoha ohledech je totiž stejný jako výše uvedený dokument.
Režisér a scénárista v jedné osobě Matt Ross pravděpodobně celkem dopodrobna studoval podobné alternativní rodiny, které žijí v odlehlé přírodě/divočině (koneckonců sám s tím má osobní zkušenost), protože obraz který nám tu vyvstává, působí velmi uvěřitelně. Jsou zde tedy originální jména, která otec rodiny Ben (Viggo Mortensen) dává svým potomkům, můžeme zde nalézt mnoho odkazů na výhody a celkovou prospěšnost domácího vzdělávání v kontrastu s tradičním pojetím, a pak také velkou míru autority rodiče u jeho dětí i netradiční slavení svátků (žádné Vánoce, dárky se zde dávají na den Noama Chomského - ano, to je ten pán se který nedávno rozvířil vody i v našem českém rybníčku).

Ve výsledku se jedná o typický "film z festivalu Sundance", je to tedy zástupce nezávislé americké filmové tvorby s fajn hudbou, který vás dokáže naplnit hřejivě hladivým pocitem a navrch přidá ještě několik vtipných scének, byť škatulkovat jej jako komedii by asi bylo dost nepřesné. Filmu někteří vytýkají absenci většího nadhledu, s tím nesouhlasím. Ben a jeho rodina vedou svoji marnou válku proti systému, o níž asi už předem tušíte, jak dopadne. Ano, v tomto světě je mnoho špatných věcí a podle mě je dobře, když se někdo rozhodne plavat proti proudu, nicméně to "špatné" je v nás asi nějak zakódováno a logicky se tak přenáší i do jiných pokusů o společenské uspořádání. Aspoň tak jsem tedy film chápal.

Celý film je navíc ještě natočen natolik působivě, že pokud nejste vyloženě nastaveni proti tomu, co Ben reprezentuje, tak vám nebude činit velkou potíž mu trpělivě fandit (a že takových situací ve filmu je požehnaně).
Cesta rodiny zpět do společnosti, jejíž racionální tvář reprezentuje Benův tchán (Frank Langella) je nakonec o něco méně bolestná, než by to asi bylo ve skutečnosti. To ale není výtka, nejedná se o dokumentární i film, či o přísně realistické drama.

Vietcong 2 (PC)

2. února 2018 v 17:08 Počítačové hrátky

Ještě teď si vzpomínám na tu dobu, kdy světlo světa spatřil první Vietcong. Bylo to hodně zajímavá hra, která šla rozumnou střední cestou, kde na jedné straně byly trochu schématické střílečky typu Medal of Honor a na straně druhé tuhá realistická akce Operace Flashpoint. Vietcong nebyl ani jedním a z obou typů her si podle měl bral to lepší. I zde byly situace, kdy stačil jeden výstřel a bylo po vás, nicméně snad nikdy to nebylo na úkor zábavy a dokonce i naskriptované akce zde působily velmi autenticky, něco podobného by také šlo napsat o omezení pohybu, které bylo neméně zdatně kamuflováno neprostupnou džunglí. Zkrátka a dobře - velmi podařená hra.


Není tedy divu, že na ohlášené pokračování se těšily doslova davy lidí. Výsledek však byl poněkud rozpačitý. Já osobně jsem rád, že svým "šprochem" k němu mohu také přispět, byť tedy s velkým zpožděním. Hra totiž vyšla před dlouhými lety r. 2005. Jo, to byl ten rok, kdy začala vysílat ČT24 a naše hokejky vyhrály ve Vídni (zatím) předposlední titul mistrů světa.

Tematika "americké" vietnamské války je terno samo o sobě. Boje v džungli plné různých nastražených pastí s nepřítelem, který dokáže perfektně využívat bojové prostředí, je prostě velké lákadlo Tvůrcům obou Vietcong her se to myslím povedlo. Jistě, lze mít námitky vůči ideového vyznění (což se týká zejména druhého dílu, kde byl neúspěch ve válce dávám za vinu "proradným politikům", kteří americká vojska z Vietnamu stáhli), ale dá se to ještě přežít. Co se však u Vietcongu 2 dá přežít o něco hůře, to jsou hardwarové nároky. Důvodem proč zde totiž teď smolím tyto řádky je i to, že jsem se díky chybějícímu "železu" ke hře dostal až teď. Na rok 2005 ty nároky totiž byly skutečně obrovské, výměnou za ně ale hráč nedostal nic navíc, naopak grafika zaostávala i za normou roku 2005. Šlo jednoduše o hru s výjimečně odfláklou optimalizací. To zamrzí.
Další výtkou by asi z mé strany byla změna prostředí. Chápu, že zpracovat (nepodařenou) ofenzivu Tet je velké lákadlo. Chvílemi to dokonce vypadá dobře, nicméně ve výsledku tak hra nabízí "jen" další městskou střílecí akci (kde navíc to naskriptování je o level viditelnější a otravnější). To platí zejména pro úvod hry, který má s trochou nadsázky jediný úkol - potenciálního hráče od hry samotné odradit. Pak se situace trochu zlepší a podle mě například level kde se bojuje v (a okolo) katedrály v Hue je velmi podařený.

Hra obsahuje dvě kampaně. Krom obligátní US campaign, kde hrajete za emočně poněkud sterilního amerického důstojníka, dostanete pod ruku i kampaň za vietnamského venkovana, který narukuje do řad Vietcongu. Zdálo by se, že by druhá kampaň mohla být velmi zajímavou výzvou, skutečně to tak chvíli vypadá, vracíte se do staré známé džungle, atmosféru to má slušnou, ale pak...., pak je najednou konec. Ano, kampaň je neuvěřitelně krátká, de facto působí spíše jen jako takový volně stažitelný datadisk. To je hodně promrhaný potenciál, za kterým bude pravděpodobně tlak na brzké vydání a z toho pramenící chyby. Škoda, dokážu si živě představit, jak by skvěle fungovalo kdyby obě kampaně byly vzájemně různými drobnými dějovými linkami propojeny. Velká škoda.

Abych jen netrousil negativa, ona to vyloženě špatná hra není. Pokud přežijete chaotický začátek, nevadí vám černobílé vidění konfliktu a máte danou tematiku aspoň trochu rádi, tak se to dá považovat za zábavně strávený čas. Velkým plusem je také podle mě dobře udělaná audio složka. Pocit toho, že jste skutečně v bitvě v Hue se povedl.
Potenciál to ale mělo daleko větší.

P. S. Hra se dnes už oficiálně neprodává.
P. P. S. Třetí díl asi nikdy nevznikne (byť nápadů by určitě bylo, např. kampaň za člena ARVN, apod.)
P. P. P. S. I přes silná negativa mě to bavilo, a to nejenom čistě nostalgicky Smějící se.