Leden 2018

Několik poznámek k prezidentské volbě

12. ledna 2018 v 18:29 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Současné prezidentské volby jsou i bez účasti své hlavní "star" docela zábavné (původně jsem chtěl napsat zajímavé, ale toto slovo je výstižnější). Podělím se o několik svých dojmů.

1 - Po šaškárně spojené s poslední nepřímou volbou (vzpomínáte si na ty nábojnice, co dostali někteří poslanci, či na to, co zachytily televizní kamery?) se čekalo, že se všechny nešvary vyřeší hlasem lidu. Jistě, něco se vyřešilo, ale jiné problémy přibyly. Bývá zvykem (a my jsme se to tak třeba ještě na střední škole učili) tvrdit, že český prezident je prezidentem slabým, jen s minimem pravomocí. Není tomu úplně tak. S existující přímou volbou a z toho plynoucím silnějším mandátem je tu znatelný posun k poloprezidentskému systému, což v našem parlamentním světě nemusí vždy dělat úplně dobrotu. Osobně si trochu kacířsky myslím, že by nebylo od věci prezidentský úřad zrušit úplně a pravomoci rozdělit mezi ostatní činitele…

2 - Volič/ka má k dispozici několik kandidátů. Samé muže, i když opravdu to někoho v našem prostředí překvapuje? Znám mnoho lidí, pro které je bohužel postavení ženy v takové symbolické a vrcholové funkci něčím naprosto nelogickým. Ženy jsou přece emotivní bytosti, které nejsou schopny rozumového uvažování, takže co by tam také dělaly, že… Není divu, že se do prezidentské volby žádná žena nehrne.

3 - Ono se řekne, tolik kandidátů, vybrat by si mohl každý, ale není tomu tak. V některých otázkách jsou všichni až moc "unisono". Například skutečně levicového kandidáta aby člověk pohledal (za něj pochopitelně nepočítám současného obyvatele Hradu). I zde se samozřejmě není čemu divit. Progresivní levice utrpěla v nedávné době v mnoha postkomunistických státech poměrně výrazné porážky, takže potenciální kandidát (nebo klidně kandidátka?) by byli asi předem odsouzeni k záhubě.

4 - Někdy se s nádechem špatného humoru říká, že voliči Miloše Zemana jsou hloupí, nevzdělaní, staří a vůbec všelijak omezení. Nemám rád podobné paušalizování, kdy se z názorových odpůrců dělají pitomci, kteří nejsou schopni nahlédnout tu "velkou pravdu". Samozřejmě, pitomců, kteří absolutně nerozumí Ústavě a rozhodují se na základě pochybných emocí a ještě pochybnější nostalgie, či snad nejpochybnějším dojmu, že volí někoho, kdo to dokáže ostatním pěkně "nandat", je mezi příznivci M. Zemana dost, to však neznamená, že tak budeme přistupovat a priori ke každému. U některých příznivců tu motivaci chápu, a i když s jejich východisky nesouhlasím, tak se domnívám, že vysvětlit jim "svoji pravdu" jde i bez trapného nadávání.

5 - V tipování moc dobrý nejsem, na dostihy nesázím, a když jsem si občas u Fortuny (zdravím jednoho nejmenovaného kandidáta) zasázel na fotbal, tak to většinou skončila jako u Waterloo. Dovolím si však odhadnout, že letošní volby Miloš Zeman těsně prohraje v druhém kole. V takovou chvíli by se snad dle některých reakcí dalo čekat, že zasvítí slunce, vyletí holubice a rázem bude v ČR ráj na zemi. Kdepak. Všechny problémy se tím zdaleka nevyřeší. Jen - aspoň doufám - zmizí ten pomalu už rutinní pocit trapnosti za činy hlavy státu.

P. S. A nezapomeňte, že nevolíme zástupce samotného Krista. Jen člověka, a ti bývají omylní a s chybami...

Nejlepší hudební alba roku 2017

7. ledna 2018 v 17:16 Hudba z ouška do ouška
Je tu další rok a s ním mé již tradiční hudební bilancování.
A jako už rovněž tradičně si dovolím připomenout, že se jedná o výběr ryze subjektivní bez nějakého medailového pořadí. Prostě taková sympatická zvuková trojice.

Funguje dobře jak na první, tak i třeba na dvacátý poslech. Kanadská synth popová reflexe současného světa má určitě co nabídnout širokému okruhu posluchačů, navíc si uchovává i svůj typický zvuk z předešlých desek.


Švedská kytarovka s velkým potenciálem a kvalitně vyrovnanými skladbami. Jen ten skutečně velký průnik do zahraničí se hochům ze Stockholmu nějak ne a ne podařit.



Zajímavá směs "shoegaze", "noise rocku" a bůhvíčeho ještě dalšího jen potvrzuje, že minulá úspěšná deska nebyla jen takovým bohapustým výkřikem do prázdna. A ano, přiznávám, vždy jsem měl slabost pro Slowdive :).