Hromadění zbytečností

6. ledna 2016 v 18:33 |  Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Čas od času musím uklízet (jednoduše proto, že v hromadách věcí se lze jen obtížně orientovat a vůbec to nevypadá pekně). Je celkem komické, že až při takovém úklidu člověk zjistí, co všechno za krámy pořád doma přechovává...

Lidé mají podle mého názoru přirozený sklon hromadit kolem sebe různé věci. Možná to pochází z nějakého podvědomého pocitu ohrožení a budování zásob na "hladové časy". Hromadění věcí nabývá svého extrémního rozměru v podobě různých obsedantně kompulzivních poruch, nicméně i to naše klasické "křečkování" dokáže někdy dost znepříjemnit život. Třeba tehdy, když se na vás vyvalí staré Komety...


Jasně, mnozí (zejména mladší ročníky) patrně Kometu znát nebudou, ale vězte, že v roce 1989 její vydání působilo jako zjevení. V dnešní záplavě a doslova přehršli všeho možného (lze koupit komiksy satirické, superhrdinské, post apokalyptické, dívčí, apod.) to asi nikdo nedocení, ale před rokem 1990 toho u nás zase tak moc nevycházelo. Pravda, nelze opominout zadní stranu Ábíčka (například skvělá Vzpoura mozků) a pak tuším, že v Sedmičce pionýrů vycházel na pokračování Asterix. Byly tu i všechny ty Čtyřlístky, ale pro hladového čtenáře, který se sotva naučil rozpoznávat písmenka a tajemství, která mu zjevovala slova v bublinkách, to bylo zoufale málo.

To Kometa přišla s novými (vesměs) českými komiksy a nebyla cílena primárně na děti, ale spíše na lehce odrostlejší mládež (dnes by snad šlo říci teenageři). V těsném závěsu byla následovna časopisem Aréna, nicméně to nebylo úplně to pravé ořechové... Vždyť jen považte, pro Kometu kreslili i takoví borci jako byl Kája Saudek, navíc dodnes mi v paměti zůstaly nějaké příběhy, jako například Hlídač na Ikaru.

No a teď si představte, že všechny ty komiksové sešity (Kometa měla něco přes 30 čísel + nějaké speciály, Aréna asi 5 kousků, Asterixů je také dost,...) se na vás vyhrnou při úklidu....

Nejde ale jen o komiksy. Můj děda měl totiž poměrně bohatou sbírku knih (a patrně od něj mám rodinné prokletí nevyhazovat prakticky nic tištěného :)) a i když některé kníhy doslova zavál čas, tak vyhodit je bych považoval za naprostý hřích.
Opět, malý příklad za vše, někde v tom nepořádku se nachází i román Upír, vydání z roku 1899, který ale nepojednává o hraběti Draculovi (jak jsem se jako malý prcek mylně domníval a začal - a dokončil ! - jej číst), anóbrž o kapitalistickém vykořisťovatel, partě anarchistů a nějaké šestákové lovestory. Jako fakt, tehdy mě to celkem bavilo..., to vyhodit nejde.

A nejde jen o knihy obecně. Jen si vzpomeňte, kolik musíte doma schovávat různých zaručeně dobrých záručáků od rozličných spotřebičů, které máte rozesety po domě (domovech), protože co kdyby se porouchaly, že? Pokud má někdo ještě to "štěstí, že někde doma skladuje staré účetnictví, tak má rovněž o "zábavu" postaráno. Do toho si tu a tam koupíte, nebo dostanete, novou knihu. Taková rozměrná sbírka fotografií o T. G. M. a jeho pohřbu je dost zajímavá, jenže - vzhledem k formátu - se nabízí Nerudovská otázka, kam s ní?

A vůbec nemluvím o tom, že vzorný pracovník by si měl schovávat všechny své pracovní smlouvy i různá dépépéčka (kterých je teď u mě jako hub po dešti), smlouvy s bankovními ústavy, operátory, pojišťovnami.

Je z toho pak šílený mumraj.
Až si někdy nadneseně říkám, že by bylo lepší vyhořet.

A fak nechápu, jak to ti minimalisté dělají. Mně by to srdce utrhlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 veri-art veri-art | Web | 6. ledna 2016 v 21:01 | Reagovat

Naprosto s tebou souhlasím. Já mám celkem velký problém při řádném úklidu, kdy nacházím různé prkotinky, které už skladuji celkem dlouho a pokaždé mi je jich líto vyhodit.
Moji prarodiče třeba vlastní sbírku starších knih, především tedy detektivek, ale objevila jsem tam i všechny díly Mušketýrů (bohužel mě takové čtení nebaví). Ale dokonce jsem objevila i knížku pohádek v polorozpadu z 19. století, což je super! :) Takové poklady zkrátka nemůžeš jen tak vyhodit.

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 7. ledna 2016 v 11:09 | Reagovat

Kometa je poklad!:)

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 7. ledna 2016 v 11:25 | Reagovat

Já jsem v bytě po rodičích. S jejich nábytkem a s jejich knihami :-)
Ale po třetím dítěti už to bylo vážně neúnosné a já knihy opatrně a s láskou uložila do krabic. Aby toho papíru nebylo málo, ještě jsem do každé krabice přibalila seznam i s autory.
No, máme kombíka, ale krabice s knihami jely na čtyřikrát s tím, že bylo auto narvané po střechu. Tady v přízemí už se ničemu nedivím, ale když jsme ještě bydleli v patře... Panečku, že jsou ty baráky ale dobře stavěný, co?
Teď si s těmi několika metráky užívají naši na chalupě a my, jejich děti, jen trnem, kam to všechno dáme, až naši jednou nebudou. I oni zdědili velikou knihovnu po svých rodičích, stejně, jako jí jednou zdědí moje děti.
Od odvozu knih uplynulo teprve pár let, ale jak se tak rozhlížím, mohla bych pomalu začít znovu :-)
Asi přestanu navštěvovat antikvariáty :-)
Mimochodem, na Komety jsem narazila před Vánoci, stejně jako na Sedmičku pionýrů a Ohníček. Ovšem Čtyřlístky doma uchováváme jako rodinný poklad :-)

4 Lafi Lafi | Web | 11. ledna 2016 v 18:07 | Reagovat

Podobné dilema člověk řeší, když se stěhuje do menšího. :)

5 Libor Libor | Web | 13. ledna 2016 v 16:04 | Reagovat

[4]: To je pravda, pak se hodí mít dobré kamarády :)

6 Lokusta Lokusta | E-mail | Web | 18. ledna 2016 v 13:26 | Reagovat

To ja sa snažím úpenlivo zbaviť niekoľkých kníh, ktoré mi s nadšením podarovali moji známi. Všetko novodobé bestsellery, nejeden čitateľ by si za ne polámal ruky, keby ich dostal zadarmo, len zrovna ja v nich veľa na čítanie nevidím. Takže ich mám na poličke a čakám na príhodný moment, keď sa budú dať zaniesť do knižnice alebo na nejakú potulnú knihovničku, kde by dakoho potešili.

Komiksy sú super.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama