Leden 2013

Sunset Boulevard (1950)

30. ledna 2013 v 21:19 Filmové recenze
Jsou filmy, které nestárnou a režisér Billy Wilder jich má na kontě hned několik...
Lehce cynicky humornou formou vypráví Joe Gillis (William Holden) příběh příčiny své smrti v tom krásném bazénu, který přece vždy tak moc chtěl. Sunset Blvd. je skutečně legendárním příběhem a ne nadarmo jej jako jeden ze svým oblíbených snímků uvádí i takové persona, jakou bezesporu je David Lynch.
Sunset Blvd. je také filmem o lidské touze po bohatství a slávě i uznání, pro které jsme schopni popřít vše okolo nás a zcela se oddat tomuto bláhovému a pomíjivému pocitu, což se nám zpodobňuje zejména v úloze bývalé hvězdy němé éry filmu - Normy Desmondové (skvělá Gloria Swanson).
Film obsahuje i několik vyloženě fajnšmekrovských libůstek, od relativně zjevných narážek na hollywoodské zákulisí a pletichy až po cameo několika bývalých hvězd stříbrného pláta, jmenovitě třeba Bustera Keatona. Sunset Blvd. je povinností pro každého filmového fandu, povinností, kterou si mohu konečně pomyslně "odškrtnout".

Stephen King - To

26. ledna 2013 v 23:59 Recenze knih
Není mnoho autorů, kteří by měli tak oddanou a věrnou čtenářskou základnu. Zároveň není ani tolik autorů, kteří by se mohli pyšnit tím, že skoro všechna jejich díla byla zfilmována.
King je prostě "king", i navzdory tomu, že leckterá kritika jej zrovna nemiluje.
"To" je jedním z nejznámnějším (a možná i nejlepších) autorových románů, přesto jsem se k jeho četbě dostal až nedávno. Jedná se o obří publikaci, jejíž počet stránek se zastaví až za číslovkou 1000. Děj ale rozhodně není vyplněn nějakou přebytečnou "vatou", sám King knihu psal v letech 1981 - 85, takže příběh mu v hlavě jistě pěkně zrál a kvasil. Zajímavé je i rozvržení celého děje, kdy se čtenář postupně seznamuje s hlavními postavami a kdy se často - a velice kreativně - střídá i časové období ve kterém se děj odehrává. Osobně mi asi nejvíce vyhovoval rok 1958 a onen základní motiv v podstatě bezmocných dětí bojujících proti zlu a zároveň si užívajících dlouhoočekávané prázdniny způsobem pro svůj věk (11 let) typickým. Knihu pochopitelně lze různě interpretovat, poměrně zjevný by mohl být freudovský výklad konce latentního období vývoje a nástup genitálního, tedy ztráta dětství a pozvolný vstup do světa dospělých, nicméně jsem si vědom toho, že "banán je někdy skutečně jen banán".
Ano, kniha je samozřejmě hororem, nicméně při její četbě jsem se v podstatě nebál (to není výtka), domnívám se především, že kniha namísto nějakého "baf" zejména buduje atmosféru esenciálního zla v podobě města Derry (které je - díkybohu - fiktivní). Větší devizou než strach sám o sobě je zajímavý příběh a celkové město, jehož plastický obraz a historie na stránkách doslova ožívá.
P. S. Pozor na klauny s balónky, co se chtějí vznášet...

Kdo vyhraje?

24. ledna 2013 v 18:48 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Zítra bude počátek konce první přímé prezidentské volby v ČR. Chtělo by se říci - konečně. Podle mého mínění (založeného spíše než na "tvrdých datech" na zcela subjektivních dojmech) zvítězí Karel Schwarzenberg.
To ale není zase až tak důležité, daleko "přínosnější" mi přijde zjištění, že marketing voleb se stává nesmírně silnou (a snad i klíčovou) zbraní, viz článek A. Stanislavové zde.

Nechutnosti v prezidentské kampani

22. ledna 2013 v 7:21 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Jsem rád, že nad prezidentskými volbami se na nějaký čas uzavře voda (tedy snad vyjma případu, značně nepravděpodobného, kdy by oba kandidáti měli naprosto totožný počet hlasů, z čehož by rezultovala volba nová). O tom, proč nepodporuji ani jednoho z kandidátů jsem se rozepisoval zde, nicméně chtěl bych ještě poukázat na zvláštní způsob argumentace, která se napříč kampaní obou jedinců line. Přijde mi, že vždy, když dochází k nějaké klíčové volbě (otázkou je, do jaké míry je přímá volba prezidenta ČR klíčová, či do jaké míry je spíše za klíčovou pokládána voliči), tak se na světlo světa vytáhnou kauzy a záležitosti, které jinak v poklidu odpočívají pod nánosem mnohaletého prachu.
Ano, jde o tzv. "Benešovy dekrety", tedy právní dokumenty upravující poválečné uspořádání ČSR. Spouštěčem celé akce bylo Schwarzenbergovo prohlášení o tom, že tehdejší českoslovenští státníci by za něco podobného (tedy, za onu část dekretů upravujících poválečný odsun německého živlu z republiky) dnes patrně šli před mezinárodní soudní tribunál. Jistě, můžeme se pozastavit nad vhodností a relevantností zmiňovat něco takového v roce 2013 během prezidentské volby, nicméně, pokud přejdeme na onu hypotetickou hru, pak by asi skutečně dnes něco takového nastalo (i když osobně se domnívám, že retroaktivně hodnotit historické události není zcela nejlepší, takto můžeme třeba i v lidové představě "slušného kluka" Karla IV. považovat za masového vraha, dovedeno ad absurdum).
Zeman se - zdá se - rozhodl proti Schwarzenbergově "kulturní frontě" herců a umělců nasadit toto téma (v české společnosti jistě silné) a podpořit jej navíc odkazem na články Adama B. Bartoše, což je osobnost, pro níž by i označení "kontroverzní" asi bylo slabé (stačí si vzpomenout na jeho seznam pravdoláskařů, či texty o spiknutí zednářů a iluminátů). Opravdu chce Zeman vést kampaň tímto směrem? Asi ano... Přitom - podle mého názoru - kdyby se zaměřil na skutečné slabiny Karla Schwarzenberga (politika TOP 09, munice z ochuzeného uranu, Kosovo, nesmyslné zvyšování daní, apod.), pak by celá kampaň měla minimálně nějaké zdání relevantního politického soupeření. Ale to ne, bohužel na podobná témata lidé asi slyší daleko více.

"Dejvid"

20. ledna 2013 v 10:13 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Dnes má narozeniny David Lynch, člověk, který mi svojí postmoderně děsivou vizí světa dost ovlivnil život a když se mám rozhodnout kdo je můj nejoblíbenější režisér, tak - pří vší úctě ke Kubrickovi - mě nejčastěji napadá právě jeho jméno.
Pochopitelně, jsou Davidovi (jak si mu občas dovoluji familierně říkat, koneckonců proč ne, když ministrovi zahraničí leckdo říká "Karel") filmy, které se mi moc nelíbí. Inland Empire pro mě bylo velké zklamání, experiemntální Boat také vypadal nevalně (a Dunu ještě beru na milost)... Lynch se však naštěstí trochu více vrhl i na tvorbu hudby (to dělal i dříve, nicméně samotné album dostal ven až relativně nedávno) a vznikla z toho deska Crazy Clown Time (jeho debutová, což je u člověka důchodového věku zajímavý unikát), která je neotřelé svěží a po všech stránkách typicky "lynchovská".
Nezbývá mi než doufat, že David opustí tu svoji záměrně amatérsky natáčející kameru a vrátí se ke krásným obrazům plných trpaslíků v červených pokojí.
"Through the darkness of future past, the magician longs to see, one chance out between two worlds, fire walk with me"

Hořící pochodeň

16. ledna 2013 v 21:52 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
V těchto dnech si Česká republika připomíná tragickou smrt studenta Jana Palacha, který se svérázným činem pokoušel společnost probudit z nastapující normalizační letargie.
Není ale tajemstvím, že Palach nebyl jediným, který takto reagoval, jen v rámci tehdejšího Československa vzplály další hoříci pochodně Zajíce a Evžena Plocka. Trochu mi přijde, že na oběť Plocka se v současnosti trochu zapomíná.
Ale co se divím, on to byl přesvědčený komunista (člen KSČ), odborář, tedy obraz, který do současného vnímání minulosti zrovna moc nezapadá...
Zavzpomínejme někdy i na ty lehce zasunuté postavy nedávné minulosti.

Proč asi nepůjdu k volbám

15. ledna 2013 v 20:46 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)

Ano, asi nepůjdu. V hlavě mám několik příčin, ale tou asi nejpalčivější je, že se mi rozhodně nechce volit taktikou "dej tam menší zlo". Zastávám ten názor, že politika by asi neměla fungovat zcela odidealizovaně a že pokud člověk vyznává nějaké ideje a hodnoty, tak by od nich asi neměl ustupovat v zájmu jakéhosi abstraktního "menšího zla". Zlo je prostě zlo (byť i zlo čistě subjektivní).

Proč ne Zemana?

Nelíbí se mi jeho arogantní styl vystupování, což s sebou přináší jisté zhrubnutí politiky. Od prezidenta očekávám rovněž určitou míru tolerance k "win x win" hrám (což by možná u Zemana nebyl zase až tak velký problém) a mediace (zejména při hraní role prostředníka znesvářených stran), nejsem si jist, zda by toto bývalý ministerský předseda zvládl ustát a z případných debat abstrahovat i své ego...

Pak tu jsou samozřejmě celkem podezřelé kauzy z doby jeho pobytu na výsluní moci, jež není jistě třeba více představovat, neboť leckterá média to jistě udělají za mě (a ještě ráda).



Proč ne Schwarzenberga?

Protože zase já zde nemohu ministra zahraničí, předsedu TOP 09 a vicepremiéra vlády zcela oddělit od toho žoviálního "Karla" (jak mu leckteří říkají, kdežto pro oponenta mají jen označení "Zeman"), který si dá dýmku a zajde na pivo (ano, sám jsem jednou vedle něj seděl, baštil cosi jako svíčkovou s pivem). Je pro mě trochu záhadou, že tak důležitá osoba současné vlády, jež je neoblíbena jako málokterá jiná v naší krátké historii ČR, může najednou mít takovou podporu. Nabízí se snad jen odpověď, že onen "Karlík" má velmi slušnou PR (a podporu kulturní obce, což není bez významu, ale o jeho schopnostech coby prezidenta to nemusí vůbec nic vypovídat). Zároveň se mi zdá, že se trochu zapomíná (nebo se chce, aby se zapomínalo?), že i onen "slušný prezident Karel" se dopustil korupce (sám to přiznal), obcházel údajně zákon (se zhruba stejnou mírou "údajnosti" jako když Zeman údajně věděl o případu OLOVO) v případě malachitové plísně (pro neznalé, jedná se o zhoubné onemocnění ryb, jež poté nelze pochopitelně hned prodávat, nicméně pan Schwarzenberg to vyřešil lišácky, ryby prodal firmě, na kterou se už zákaz nevztahoval). Jistě, každý z vrcholových politiků se dopustil nějaké té skvrnky na tváři morálky, jinak by snad ani ve vrcholové politice nebyl, to vše jsem ochoten do jisté míry i pochopit (ale rozhodně ne tolerovat), ale o to více mi vadí, kdy se někdo nechá prezentovat (a to tak, že se to skoro vžilo jako ustálené slovní spojení) jako "slušný prezident".
Na panu Schwarzenbergovi mi ale zejména vadí politika, kterou reprezentuje, tedy školné na VŠ (ať už mu říkáme jakkoliv), současné podoba církevních restitucí a zvyšování daní (což prosazuje strana jejíž předsedou stále ještě je).

Hmm, ten text o "Karlovi" je delší, což ale neznamená, že jeho "skvrnky na tváři morálky" jsou výraznější než u "Miloše", nicméně se domnívám, že o těch Zemanových se ví o trochu více (Nerušit, vládneme!).
Bude to tedy patrně poprvé, co budu u voleb absentovat. Nejsem za to rád, ale než bych pak volil něco, s čím bych spokojen nebyl, tak to radši dám onen pověstný "bílý lístek".

Czech Press Photo

14. ledna 2013 v 18:50 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Czech Press Photo je každoroční soutěž spojena s výstavou těch (pravděpodobně) nejzajímavějších českých snímků. V podstatě tak lze vizuálně zmapovat právě uplynulý rok - a že je rozhodně se na co dívat...
Velkou část výstavy zahrnuje národní tryzna nad zemřelým Havlem (z této skupiny je i vítězný snímek), nicméně na výstavě lze obdivovat i fotky z jiných částí světa, asi nejzajímavější mi přišly ty z Gazy az bývalého koncentračního tábora Osvětim (viz foto dole). Některé fotky jsou zábavné, veselé a vtipné (například Miloš Zeman nakukující zpoza slunečních brýlí), jiné celkem smutné (drastické kohoutí zápasy), některé balancují na hranice kýče a jiné si zase pohrávají se zajímavou depresí postindustriálního prostředí.
Prostě po každého něco.

Jedna aktuální, povolební...

13. ledna 2013 v 10:31 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Zle, matičko, zle!
Švarcemberci zde:
jeden, ten je jenerál,
a druhý je kardinál;
zle, matičko, zle!

Zle, matičko, zle!
Švarcemberci zde:
jeden drží karabáč,
druhý říká otčenáš;
zle, matičko, zle!

Zle, matičko, zle!
Švarcemberci zde:
jeden, ten je arcibiskup,
a druhý je taky špicbub;
zle, matičko, zle!
- K. H. Borovský (1850)

A Single Man (2009)

13. ledna 2013 v 10:08 Filmové recenze
Režisér tohoto filmu - Tom Ford - de facto ani režisérem není, profesí se jedná o módního návrháře (a ano, na filmu to je poznat). Jo a mimochodem, je to buzna (a i to je na filmu poznat).
To však rozhodně neznamená, že by Single Man byl špatný film, naopak.
Příběh (který je adaptací Isherwoodova románu) není zrovna z těch narativně květnatých. Vysokoškolský pedagog George Falconer (Colin Firth) se už dlouhodobě potáci v depresích, jeho partner zemřel při autonehodě (ano, hlavní postava je také buzna) a George se z toho stále nemůže vzpamatovat a uvažuje o sebevraždě. To vše se odehrává na pozadí kubánské raketové krize...
Velmi dobrými atributy filmu jsou zejména herci (Juliana Moore, Colin Firth se svoji úžasnou anglickou výslovností) a pojetí obrazu, kde střih i kamera dělají opravdové divy, když například postava potká jinou postavu jež je jí sympatická (obvykle to znamená, že Colin Firth natrefí na nějakého atraktivního muže, a propos, všichni atraktivní muži ve filmu jsou buzny, což možná lze chápat jako podprahové sdělení současným ženám :-)) tak se celý obraz jakoby "rozzáří" teplejšími barvami (žádn asociace).
Single Man je velmi dobrý film, který se více než většina jiných snímků musí vnímat okem, a to zejména okem s citem pro detail.

Nejlepší hudební desky roku 2012

7. ledna 2013 v 10:36 Hudba z ouška do ouška
Rok se s rokem sešel a opět tu jsem u klasického bilancování toho, co příjemného do mých uší vešlo a nějakým způsobem se tam i usídlilo. Jako tradičně opět vyberu tři alba a opět - jako tradičně - se bude jednat o značně subjektivní výběr.
Tak vzhůru na to!

Málokterá formace se po tolika letech dokáže vrátit zpět do své staré formy. Orbital to dokázali. Wonky je jedním slovem úžasná deska!
Příjemné, jakoby zasněné (ne náhodou jsou škatulkování pod subžánr "dream pop"), melodie a hlavně úžasné loňské vystoupení v pražské MeetFactory. Tím si Beach House určitě získali nejednoho posluchače.
Sázka na jistotu? Potemnělá severská elektronika. Ano, sázka na jistotu :-). Pro fanoušky The Knife povinnost.

7 let

6. ledna 2013 v 18:07 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Dnes je tomu na den přesně 7 let, co existují tyto stránky. Asi by si to zasloužilo trochu obsáhlejší text...
Jak ten čas letí...

The Rainmaker (Vyvolávač deště) 1997

6. ledna 2013 v 9:12 Filmové recenze
Snímek Vyvolávač deště je dílem slavného režiséra F. F. Coppoly. Bohužel, možná se jedná o jeho poslední podařený film, což u autora takových pecek jako byl Kmotr, Apokalypsa, apod. jistě zamrzí. Naštěstí má šikovnou dceru (ano, také si ve Vyvolávači střihla menší roličku), která snad rodinný talent ponese dále (jen si vzpomeňte na Smrt pannen, či Ztraceno v překladu).
Rudy Bailor (Matt Damon) je čerstvě vystudovaný právník plný ideálů a tužeb pomáhat bědným tohoto světa vůči těm mocným. Na univerzitě potkává rodinu Blackových, kteří mají nemocného syna (leukémie), na jehož léčení ale pojišťovna odmítá přispět navzdory tomu, že rodina vždy pojištění pečlivě platila. Rudy se tak se svým kolegou (Danny DeVito) vrhá do nerovného boje s (všeho) schopnými a zkušenými právníky pojišťovny. Krátce po převzetí případu navíc Rudy potkává mladou týranou ženu Kelly (Claire Danes), jejichž vztah brzy přestane být čistě profesní...
Coppola dostal výbornou předlohu známého autora knih z právnického prostředí Johna Grishama, která mu evidentně sedla a pomohla tak stvořit film, který rozjímá o morálních otázkách a lidské slušnosti. Vyvolávač deště je natočen bez nějakých patetických scén (což se u amerických z filmů ze soudního prostředí jeví jako malý zázrak) se skvělými hereckými výkony. Moc se mi tu líbil třeba i Mickey Rourke, i když se na "plátně" objevil jen na několik minut.

Tolkien

3. ledna 2013 v 16:29 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Dnes by měl J. R. R. Tolkien narozeniny. Byl by to úctyhodný věk, pokud správně počítám, tak by musel sfouknout už 121 svíček, což se mi zdá dost náročný úkol pro takový věk.
Svého času to byl můj asi nejoblíbenější spisovatel. Pod termínem "svého času" si představme první polovinu devadesátých let. Už krátce po "sametu" se mi dostala do rukou první ryze česká stolní RPG hra s názvem, který jistě ještě dnes nejednomu "pamětníkovi" způsobí příjemné mrazení v zádech - Dračí doupě. Ano, vystupovali tam hobiti (a jiné obludky) a odsud byl už jen logický krok směrem ke klasické fantasy literatuře, která mi tehdy vůbec nepřišla jako klišé (naopak). Inu, časy se mění.
Navzdory tomu, co o Tolkienovi píše China Mieville, tedy, že jeho dílo je celkem "reakční", hodní jsou hodní, zlí zcela zlí, smrt je vznešená, apod., tak jej mám stále rád. Je v tom jistě i trocha sentimentu, vzpomínky na dobu, která se teď ve zpětném pohledu jeví jako zcela bezstarostná.
Nikdy nezapomenu na to, jak jsem někdy v roce 1994 musel do nemocnice s nějakým zažívacím trablem a krom žaludečních křečí byla moje největší starost to, co se stane Bilbovi, protože jsem jej musel na stránkách Hobita opustit krátce před jeho "konverzací se Šmakem"...