Lehké magično

2. října 2008 v 7:56 |  Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Nedávno jsem v časopise Reflex četl poměrně poutavý článek o tom, kterak esoterika a magično získávají stále větší vliv a popularitu mezi lidmi v tzv. západním světě. Je to jev jistě pozoruhodný a rád bych mu i zde věnoval několik řádek.
Sám mám s touto oblastí jistou zkušenost - byť je již dosti stará a možná vám přijde i poněkud úsměvná. Doma jsme vlastnili paperbackovou knihu, která vyšla někdy v roce 1970, s prozaickým názvem "Magický almanach". Jaký malý chlapec jsem si v něm často listoval a nejvíce mě upoutala první kapitola, kterážto se nazývala "Pythágorovo zrcadlo". Jednalo se v podstatě o matematické kolo (koneckonců byl to právě Pýthagoras, kdo prohlásil, že podstatou světa je číslo), na jehož ose jste mohli zadávat rozličná čísla (např. data narození, různých událostí, apod.) a pomocí kola jste s nimi prováděli všelijaké výpočty. Výsledek byl pak "ano" nebo "ne".... Světe div se...ono mi to tehdy docela vycházelo a já uvěřil. Dnes jsem ale starší a o podobných věcech si myslím své, proto mě právě velmi udivuje zájem o tyto "magické" věci okolo nás. Možná je to tím, že lidé mají v sobě určitou silnou potřebu jakéhosi mystéria, tajemna, které však moderní věda poměrně systematicky boří. Snad právě proto hledají lidé toto mystérium v esoterice, či např. ve fantasy literatuře, kde se mohou oddávat rozličným proroctvím, hledáním "vyvoleného", či "pravé cesty a osudu". V realitě něco takového moc často nemáme. Otázkou však také je, zda celý tento směr není ničím jiným než jen dobře vloženou módou, která v naší sice hodně techicky a racionálně založené společnosti - ale zároveň společnosti duchovně dosti prosté - našla vhodné podhoubí. Neměli bychom také zapomínat, že podobné okultní praktiky bývají také často silně nebezpečné, viz. např. nacisté a jejich záliby, která tak krásně popsal L. Feuchtwanger v knize Bratři Lautensackové..
Vždy mě totiž fascinovali lidé, kteří zcela se samozřejmostí věřili stupidním horoskopům a zároveň jiná víra (např. v Boha) jim přišla zcela beze smyslu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Atina Atina | 2. října 2008 v 13:39 | Reagovat

Tak jsem se tu po nějaké době zase zastavila a zjišťuju, že bude lepší Tvé příspěvky nečíst, jelikož Tvé názory mě vytáčejí a čím dál častěji musím při čtení kroutit hlavou a bohužel si o tom myslím své, naštěstí o tom to je..v tomto příspěvku je to poslendí odstavec..fascinovali mě lidi, kteří veřili stupidním horoskopům, ale jiná víra např. v Boha jim přišla beze smyslu...nemyslíš, že právě tím, že věří třeba i v esoterično nebo něco nadpřirozeného svoji víru dokazují?Protože co je Bůh? kdo je Bůh? Ano, v Bibli je odpověď, ale je to jen napsaná věta v knize...kterou si mohl vymyslet někdo stejně dobře jako horoskopy a ujalo se to stejně dobře. Navíc astrologie byla vždy věda, které lidi věřili, v minulých dobách byly hvězdy poslové a něco symbolizovali, lidé si nechávali věštit z hvězd, lidé vždy byly pověrčiví...i v Bibli se o znameních tohoto rázu dočteš...a co když azh tímhle vším je ten Bůh, kterého nikdo nezná. Každý si ho jen představuje a utíká k tévsé představě, at už je to cokoli, každý to pojmenovává jinak...ale vše je to víra a proč by Bůh nemohl mít víc jmen...mám takový dojem, že v některém z evangelii se i něco takového dočteš. Pro mě není pravý věřící ten, kdo chodí do kostele každou neděli a trvdí o sobě, jak je uvědomělý křesťan a nikomu by neublížil...tohle nekdo, kdo skutečně věří nepotřebuje. Ten kdo věří, tak žije a nerozhlašuje to a konec konců k tomu ani nepotřebuje ten kostel...aby z něj vyšel a první co udělal zklamal a pomluvil nebo jinak porušil to podle čeho tvrdí, že žije  a co uznává. To není ta víra, to raději budu věřit ve znamení třeba i hvězd, v osud, když se mi nebude dařit kouknu k nebi, třeba i k hvězdám a pomodlím se, poděkuju, ale nemusím to nutně nazývat Bohem a navštěvovat kostel, protože pokud v něco věřím a existuje to, ať to nazývám jakkoli, je to všude se mnou a kolem mě a nepotřebuju to hlásat do světa a říkat o sobě věřím v Boha a  je to ta jediná správná víra. S tím nesouhlasím.

2 Libor Libor | Web | 2. října 2008 v 15:33 | Reagovat

Ježíš řekl:

ad 1) Jděte a hlašte mé jméno po celém světě (skoro doslovný citát).

ad 2) Málokdo kdo skutečně chodí do kostela se chová tak, jak popisuješ (má osobní zkušenost). Podobně se chovají např. Svědci Jehovovi, to ano, ale mezi nimi mnoho známých nemám.

ad 3) Věřit se dá v cokoliv. Jen mě udivuje to, že někdo věří, že postavení hvězd v době jeho narození předznamená jeho další život. To je asi tak relevantní tvrzení, jako kdybych si myslel, že jízdní řád tramvají z doby mého narození předznamená dobu mého úmrtí apod...

Víra v Boha má totiž, milá dámo, v sobě něco více. To "více" je morální princip, který drží celou naši tzv"západní civilizaci" kulturně pohromadě již po několik stovek let. Je to tedy princip integrující a velmi důležitý. Srovnávat toto s nějakými horoskopy je tedy nesprávné - podle mého názoru.

ad 4) Pokud chcete s mými názory - jež Vás vytáčejí - polemizovat, tak možná bude lepší, když se obrátíte na autora výše zmiňovaného článku v časopisu Reflex (který jistě, jakožto inteligentní dáma bezesporu znáte). Jedná se o pana Stanislava Komárka z UK Praha, který Vám vysvětlí, že "esoterično je zkomercializovaná forma tajemna pro začátečníky".

Howgh, domluvil jsem.

3 Libor Libor | Web | 2. října 2008 v 15:34 | Reagovat

P. S. A to že někdo považuje atrologii jako vědu je velmi vtipné. Snad se nechceme vracet někam do dob manýrismu :-)

4 Atina Atina | 2. října 2008 v 16:14 | Reagovat

AMEN! stejně s tebou nesouhlasím Asi do toho kostela nechodíš dost často nebo moc dlouho nebo jsi stejnej. Nechápu, co mám mít s tímhle do souvislosti ad 1). Bůh je stejně relativní jako třeba pravděpodobnost, že dnešní horoskop vyjde. A nevím, co tam motáš něco s tramvajemi, to je opravdu vtipné.Je mi jasné, že je to tvá pravda a tvá pravda to prostě bude, někteří lidé jsou prostě moc uskoprsí a je mi vás opravdu líto, že se nedokážete podívat na svět z více pohledů jen vždy z toho, který někdo udal v knize, i když s velkým K.

PS: A díky za vykání, já myslela, že jsme si potykali

5 Atina Atina | 2. října 2008 v 16:19 | Reagovat

Ještě jsem zapomněla podotknout, že ten morální princip jako pojem u křesťanství je v dnešní době trochu mimo...navíc když mluvíš o této instituci jako o něčme morálním...to by ti lidé museli být moralní a kolik jich je morálních? ha? uznávají jisté hodnoty a žijí uplně jinak...

6 BlackCat BlackCat | Web | 2. října 2008 v 17:14 | Reagovat

Mně se zdá zvláštní víra v osud, představa, že náš život je předem daný např. postavením hvězd. To se přece i tak s bohem vylučuje, protože bůh dal člověku svobodu. Ta představa osudu mi přijde nepřijatelná už proto, že bychom svou svobodu ztratili. Mohli bychom upadnout do naprosté pasivity a stejně by všechno dopadlo tak, jak bylo předem dáno.

Ale v téhle oblasti nejsem pevná v kramflecích...

Napadá mě, že morální princip proklamovaný církví se dnes stále uplatňuje a drží nás pohromadě, ale v podobě základních práv a svobod a zákonů, které v sobě obsahují základní morální hodnoty.

Všichni uznáváme nějaké hodnoty, které považujeme za správné. Např. všichni víme, že lhát je špatné, ale kdo v životě nezalhal?

7 Libor Libor | Web | 3. října 2008 v 7:44 | Reagovat

BlackCat: Souhlasím, morální principy přetrvávají, viz např. skutečnost, že člověk může mít jen jednoho zákonného partnera apod. Navíc církve jsou financované státem jakožto kulturně - sociální instituce. O tom jistě není sporu.

Atina: Promiň, ale myslím si, že jsi podstatu mého článku asi nepochopila. Nebylo to myšleno jakožto obhajoba fundamentálního křesťanství, se kterým v zásadě nesouhlasím, ale jakožto kritika současného zkomercionalizovaného esoterismu, který podle mého názoru pramení z toho, že současná přetechnizovaná doba nenabízí lidem dostatek duchovního rozměru a ti raději než k již zavedených náboženstvím, či filosofickým směrům utíkájí právě k esoterismu (který však není tak myšlenkově a historicky bohatý, což pochopitelně nevadí, neboť vše muselo někdy začít). Argumentovat větami typu, že "astrologie je vědou" a že se jí řídili mnozí slavní lidé v historii (což je sice pravda)je podle mého názoru trochu mimo "mísu" a podstatu tohoto článku, a to, že mi astrologické věštby přijdou tak přínosné pro život jako jízdní řád tramvají pravdou zcela není. Ten jízdní řád alespoň k něčemu užitečný je :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama