Smutné výročí

11. září 2008 v 10:21 |  Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
11. září 2001 je jedním z těch dní, které si člověk - pokud je zažil - bude pamatovat asi po celý život. Podobně na tom patrně může být 17. listopad 1989, či 1. leden 1993. Tedy, z událostí, jež jsem prožil i já. Je pochopitelné, že tu nejnovější si pamatuji nejlépe. Byl krásný, docela ještě slunečný zářijový den a já se připravoval k nástupu na jazykovou školu v Berouně. Poslouchal jsem nějaké cd a po očku sledoval zapnutou televizi, na které se náhle zjevil dole informační panel s textem, který ohlašoval nám již dnes velmi známé události. Překvapilo mě to, nicméně jsem si stále nemyslel, že by se jednalo o něco zcela výjimečného. K teroristickým útokům docházelo i tehdy poměrně často. Zprávě jsem nevěnoval velkou pozornost, jenže pak televize zařadila mimořádné zpravodajství, což znamenalo, že se skutečně "něco" děje.
Pamatuji si, že při rozhovoru s přáteli jsme neřešili takřka nic jiného. Pryč byly "důležité" otázky typu "jak to o víkendu hrála Slavia".... A ještě si pamatuji, že toho dne večer mi jeden z mých známých říkal, že pokud USA půjdou na Afghánistán, tak si pěkně vylámou zuby a srovnával tuto potenciální válku s tou ve Vietnamu... Inu, již tehdy bylo v módě kopnout si od USA.
Od těchto dní uplynulo již 7 let, což je docela dlouhý čas. Mnohé se od té doby v mém životě změnilo (něco k lepšímu a něco naopak, ale tak už to bývá) a i leckteré mé názory dostaly podstatných úprav. Zároveň mi však přijde, že zase tak dlouhý čas to na druhou stranu není. Co je v historii 7 let? Jsou události, jež lze považovat za historické mezníky. 11. září k nim bezpochyby patří. Neměli bychom zapomínat na to, že hrozba terorismu může zasáhnout i nás (který jsme obrazně řečeno "za bukem") a neměli bychom se tedy chovat jako hobiti od Tolkiena. Zároveň bychom však neměli propadat strachu, protože to je přesně to, oč teroristům jde a koneckonců je to dosti pádný "argument" pro některé politiky pro to, aby jen upevnili svoji moc a "osekali" práva svých občanů.
Prostě nebát se (a nekrást) - jak by řekl TGM.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pierre pierre | Web | 11. září 2008 v 21:17 | Reagovat

Taky si to pamatuju hodně živě. To odpoledne jsme s tátou koukali na film Den Nezávislosti na videu. Když jsem potřeboval na záchod tak jsme to stopli, a viděli jsme dvojčata těsně před nárazem druhého letadla. Chvíli jsem si myslel, že se stále koukáme na ten film než mi došlo co se fakt děje(to jako bez legrace). Na ten den taky nikdy nezapomenu. Nejsem žádnej Amerikanista(v USA bych nikdy bydlet nechtěl, nemám rád George.B., tajně a naivně doufám že volby vyhraje B.O.), ale tohle bylo svinstvo největšího kalibru.

2 slaviator slaviator | E-mail | 12. září 2008 v 12:12 | Reagovat

Taky si to pamatuju živě. Byli jsme s gymplem v Nuzerově u Sušice, když se to stalo. Bylo nám tehdy 12-14 let, takže někteří se pak báli, aby nespadlo letadlo i tam. Někdo zase říkal, že teď to půjde všechno do prdele, že pecen chleba bude stát sto korun. Do té doby jsme si tam v klidu čutali fotbálek, ale od té doby se to změnilo...

Jinak zajímavej kontext má 11. září pro moji babičku, která má ten den narozeniny. Tak se to musí jistě slavit den předem :-)

Rozhodně ale s válkou proti teroristům souhlasím. Dnes probíjá ještě na území jinejch států, na území, kde ti teroristé vyrůstají, kde se vycvičují. Za deset let by možná probíhala tady, u nás. A možná by bylo už pozdě... Teroristé byli vždycky /viz i křižácké výpravy, to by se dalo v jisté míře přirovnat k dnešním fundamentálním muslimům/, ale dnes jsou ty zbraně daleko, daleko ničivější než kdykoliv dříve.

3 Libor Libor | Web | 12. září 2008 v 18:04 | Reagovat

Děkuji za komentář, milý Slaviatore (známe se ze slavistických novin, že?:-).

4 slaviator slaviator | E-mail | 12. září 2008 v 20:16 | Reagovat

Nemáš zač... :))) Jj, SN no :)

5 mona mona | 14. září 2008 v 9:45 | Reagovat

otazka jen je, zda lze bez vyhrad verit vsemu, o cem nas informuji media...a to se tyka nejen 11. zari...

6 slaviator slaviator | E-mail | 14. září 2008 v 9:53 | Reagovat

mona: nikdy. Vždycky si člověk musí an základě informací z několika zdrojů (médií) udělat vlastní obrázek. Nejlepší teda je, když to zažije na vlastní kůži, ale i tak je lepší nepodléhat hnedka tomu, co vidím, ale udělat si o tom vlastní názor... Každopádně myslet si, že třebas astronauti na Měsíci nebyli a že se to vše odehrávalo jen někde v Hollywoodu či že  za útokem na Dvojčata stojí ve skutečnosti CIA... To jsou myslím už fakt trošku úlety:) Každopádně podle mě CIA o těch připravovanejch útocích dobře věděla, což myslím i někde nějakej bývalej "rozvědčík" říkal. Ale vláda ty hrozby nebrala vážně. Teď je otázkou proč... Nebo že dříve byli Husajn s Bushem starším jedna ruka, taky tomu bych věřil. Ve válce Iráku s Iránem v 80. letech USA podporovalo Irák, v operaci Pouštní bouře skončily konvoje US Army na hranicích Kuvajtu s Irákem... Proč je Bush neposlal až do Iráku, aby ceý tehdejší režim zneškodnily, už tehdy...? Atd:-)

7 mona mona | 14. září 2008 v 17:03 | Reagovat

slaviator: ano a proto bych se ja, ale rikam ja, je to muj nazor, vyvarovala projevum typu, ze podporuji valku proti terorismu, je tady  totiz napr. ta udalost, kterou jsi zminil, a sic, ze CIA o utocich vedela...

8 mona mona | 16. září 2008 v 22:54 | Reagovat

nebo respektíve eště jinak:) samozřejmě asi už by bylo moc popírat, že se nějaká událost stala, avšak její motivy jsou často neprůhledné, ale to je podstata lidského chování a konání :))))

9 Libor Libor | Web | 17. září 2008 v 8:31 | Reagovat

mona: Motivy většiny lidského chování jsou často neprůhledné a skutečnost "spatří světlo světa" obvykle po docela dlouhé době. Takže, asi nám nezbývá nic jiného, než čekat, až se o této události budou při (samozřejmě interaktivní) hodině dějepisu učit naše vnoučate na (interaktivních) školách.

Do té doby, nechť žijí spekulace :-).

10 Maruška Maruška | Web | 20. září 2008 v 21:29 | Reagovat

V době, kdy letadla narazila do "dvojčat", jsme byly s mamkou v Americe. Měly jsme štěstí a mohly se ještě z jednoho podívat dolů. Dodneška mám na památku vstupenku. Za pět měsíců nato, jsme se dívaly ve Virginii na tv a nevěřily svým očím. Jak tady někdo popisoval, že si myslel, že pokračuje film Den Nezávislosti, já myslela, že natáčí nejaký katastrofický film, než jsem se pořádně zaposlouchala, co ve zprávách říkaj.

Hrozný potom vidět to prazdný místo. Všude kolem pomínky na oběti jako třeba dopisy od dětí pro mrtvý tatínky, helmy hasičů a plno svíček.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama