Září 2007

Léto X podzim

27. září 2007 v 11:27 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Nastal nám podzim, sice se letos přihlásil o něco dříve než je - hlavně v posledních letech - obvyklé, ale to nic na skutečnosti nemění. Podzim je podivným obdobím, hojně se mi v myšlenkách spojuje s takovým tím nostalgickým obrazem přelomu 19. a 20. století, kde si malí chlapci pouští draky na světlem zažloutlé obloze plné přicházejících mraků, do toho jim praská ohníček, kde si hošíci pečou brambory. Stromy jsou takřka opadané a všichni se již těší do svých vyhřátých pelíšků....
Realita je pochopitelně trochu jiná. S příchodem podzimu mi končí obvykle práce a začíná škola (což je svých způsobem také trochu práce:-)). Obecně vzato, léto a podzim jsou období značně rozdílná. S létem se nám pojí koupání, sluníčko, výlety, ale podzim už je nepříjemný, sychravý. Ne nadarmo se užívá úsloví "podzim života". Rozdílnosti těchto období si všimli i marketingoví pracovníci. Mám dojem, že někdy okolo roku 1999 měl Paegas reklamní slogan, který zněl nějak takto: "Zařiďte si to tak, aby vám letní láska na podzim neulétla". To, co platilo v létě na podzim platit nemusí.
Léto a podzim jsou dva různé živočišné druhy....

Guts pie earshot

22. září 2007 v 2:09 Hudba z ouška do ouška
Včerejšího dne jsem spolu se svými přáteli navštívil v klubu Labe v Hořovicích velmi zajímavý koncert kapely Guts pie earshot. Toto seskupení - sestávající se ze dvou jedinců - produkovalo svoji muziku pouze na dva hudební nástroje, a to na violencelo a bicí, nicméně jejich hudba mě celkem oslovila. Žánrově se skupina pohybuje v mezí drumbácu, electra (také došlo na samply, domnívám se), punku i klasické hudby. Vskutku velmi podivná a rozmanitá kombinace:-). Nicméně hochům - pocházejí z Německa- to hrálo velmi dobře a v klubu vytvořili skvělou atmostéru, kterou uzavřeli Dj´s Basswood příjemnými sety.
Guts pie earshot jsou underground, jejich hudba není pro masy a jsem si jist, že ji asi nikdy neuslyšíme v žádném "velkém" rádiu, nicméně má v sobě jakýsi "život" a bezprostřední spontánní energii, což je jistě dobře. Stojí za to je slyšet...

Deerhoof - Friend opportunity

12. září 2007 v 15:20 Hudba z ouška do ouška
Deerhoof jsou skupinou, která je stále v našich zeměpisných podmínkách velkou neznámou.., alespoň tak soudím dle reakcí z mého okolí, pochopitelně, čest výjimkám. Hudební styl těchto "jeleních kopýtek" by se dal situovat do oblastí alternativního indie rocku, v podstatě si představte takové trochu modernější Sonic Youth...
Poslední album Deerhoof s názvem Friend opportunity je z letošního roku a nabízí vše, co se dá od této skupiny čekat. Zajímavé melodie, pořádný noise styl, překvapivé změny a hlavně - jistou dávku originality a nonkonformity. Tak má vypadat kytarová hudba 21. století.. Na desce je největším kladem opět úžasný hlas zpěvačky (a zároveň baskytaristky) skupiny Satomi Matsuzaki, jejíž hlas mi místy lehce připomíná slavnou Yoko Ono.
Na tomto albu je také velmi zajímavé to, že vyšlo s celkem dvanácti (!) různými obaly desky. Za tento husarský kousek je zodpovědný umělec ze Skotská David Shrigley. Ostatně obaly Deerhoof byly vždy poměrně zajímavou záležitostí (osobně se mi nejvíce líbil ten od desky Milk Man)....
Něco k hudbě na albu...Ehm..., poslouchá se to skvěle:-). Mezi mé nejoblíbenější skladby patří hned úvodní "The Perfect Me", či Matchbook seeks maniac". Vyloženě slabý kousek bych tu neviděl, protože každá skladba má něco do sebe, nějaké kouzlo. Všechny písně tu nejsou ve stejném stylu, proto je velmi obtížné je nějak jednolitě hodnoti, či zařadit, nicméně i to může být jeden z aspektů kvality.... Velice oceňuji i to, že jakkoli jsou Deerhoof různorodí, tak jejich skladby jsou vždy poznatelné. Zbývá jen litovat, že nekoncertují někdy také u nás...