Srpen 2007

Starosti na konci léta

29. srpna 2007 v 14:31 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Léto se blíží ke svému konci. Člověk si vždy - mě nevyjímají - dělá jakési plány na dobu, kdy povinnosti mohou být zapomenuty a duše (i tělo) se může povětšinou oddávat radovánkám:-).
Mé plány byly různorodé a vesměs se vyplnily. Navštívil jsem s přáteli Sázava fest, nedávno se vydal s kamarádem na dvoudenní výlet do Brd, který se výborně povedl, a dnes vyrážím na utkání Ligy mistrů na pražskou Slavii proti Ajaxu. Určitě skvělé, ale..., někdy se vynoří zcela nečekaná událost, ze které má člověk svým způsobem i radost, která však svoji výjimečnosti jaksi ty ostatní převýší a ty zbylé události se už pod tímto pohledem nejeví tak krásně. Mám pak mít z něčeho takového vůbec radost? To, co vypadá jako zářivý briliant nemusím být tím, čím se zprvu zdá....

Vratné lahve

17. srpna 2007 v 16:46 Filmové recenze
I když je velká zima a padá mnoho sněhu, tak eskymák vždy pozná svého psa. Řidič se dokáže i poslepu pomazlit se svým automobilovým miláčkem. Alkoholik bezchybně rozezná svůj oblíbený nápoj. A český divák se stejnou jistotou pozná Svěrákovy filmy.
Ony ty filmy jsou totiž takové….české, což jim ovšem vůbec neubírá na kvalitě (minimálně v očích tuzemského diváka). Specifický způsob psaní dialogů a vytříbený "svěrákovský" humor je z tohoto filmu cítit na sto honů. Je to fascinující, člověk pohlédne zpět a před ním se nachází dráha tří dekád působení Svěráka na poli českého (potažmo českoslov.) filmu. Těžko si již představit úsloví "český humor" a neasociovat si to s osobou tohoto (povětšinou) vousatého pána.
Oproti starším filmům Zdeňka Svěráka (coby scenáristy) se tento film mnoho nezměnil, snad až na drobnosti. Nastupuje nová generace herců (Macháček, Budař), ti staří tu už hrají starší a přestárlé, leč stále je to skvělé. Vratné lahve jsou také na něco lepší technické úrovni, než třeba Svěrákovy filmy ze sedmdesátých a osmdesátých let, což je logicky zcela samozřejmé. Humor, jeho laskavost, komické charaktery a věrohodnost příběhů (ve nichž se mnozí z nás najdou) - které do jisté míry dotvářejí českou národní povahu - jsou však stále stejné, ačkoli film se léty osvědčeným jazykem vyjadřuje k dnešním problémům a aktualitám.
Hlavním hrdinou je pan Tkaloun, učitel těsně nad (nebo pod) hranicí odchodu do důchodu, který však svoji práci vždy dělal s láskou a odhodláním. Možná proto ve své kantorské kariéře končí (má ve filmu zajímavou přezdívku - Ždímák) a odchází na zasloužený odpočinek, který však pro něj - po boku přísné manželky Elišky (Daniela Kolářová) - spíše připomíná vězení. Tkaloun se tedy vrhá zpět na pracovní trh a nabízí se kde to jen jde a po menších peripetiích ve funkci "messenger" se uchytí jakožto pracovník u příjmu lahví v Albertu. Tím se dostávám ke skryté tváři filmu, která mi imponovala značně méně než děj a herecké výkony. Je to bohužel skoro nutnost v dnešní době, ale snímek i tak obsahuje na můj vkus až přespříliš různých více či méně skrytých reklam (jedná se o již zmiňovaný Albert, dále o rádio Frekvence 1, atd..). Nicméně toto se dá s trochou snahy ještě přenést přes srdce. Film je jinak dle mého názoru velmi podařený. Splňuje vše to, co by člověk od poctivé "svěrákoviny" mohl čekat….a rozhodně toho není málo. Obzvláště ten závěr s balonem a lehce humorně smutný konec - přesně ve stylu Kulového blesku…

The Prestige (2006)

16. srpna 2007 v 12:17 Filmové recenze
The Prestige (2006)
Tento film Ch. Nolena je trochu jako víno. Zraje a zraje a jeho gradace je absolutně úchvatná. Mezi herci zde exceluje Michael Caine (zprvu mi ale přišel velmi nesympatický) a Scartlett Johanson (s napsáním jejího jména mám vždy problémy, tak doufám, že jsem uvedl pravý počet jednotlivých písmenek). Děj je zasazen do konce devatenáctého století do prostředí kouzelníků (či, lépe řečeno, iluzionistů) a jejich někdy dosti tvrdých triků (iluzí). Hlavní hrdinové, iluzionisté, Profesor a Velký Danton jsou nepřátelé na život a na smrt. Příčinou je - či lépe řečeno byla - manželka druhého z nich, která při jedné jejich společné performanci utrpěla smrt, což je věc, která jistě dokáže mnohé naštvat a také - mimo jiné - odstartovat separátní sólovou kariéru obou výše jmenovaných. Ti si během let provádějí různé více či méně závažné naschvály, kterými si chtějí ukrást "kouzla" i slávu.
Ačkoli je film zasazen do reálných kulis a vystupují v něm reálné postavičky (např. pan Tesla…), tak jeho celkové pojetí - a hlavně pak úžasný závěr - toho se skutečností mnoho společného nemá. Nestudoval jsem sice nijak výrazně pozadí vzniku filmu, ale domnívám se, že není postaven na reálných základech (byť k tomuto dojmu diváka - hlavně z počátku - často lehounce svádí).
Hlavními přednostmi filmu jsou krásné prostředí a také - pochopitelně- tajemství. Koneckonců, na čem jiném postavit film o iluzionistech, než na tajemstvích? Divák se naštěstí bát nemusí, na konci se vše vysvětlí a…..možná se i nějaká ta slzička uroní.