Únor 2006

Fucking Google!

28. února 2006 v 10:09 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Možná jste to již slyšeli. Google expanduje na trh Číny a díky tomu provedl určitou čistku v určitých webových stránkách. Jak jednoduché, Čína je svým způsobem stále ještě totalitní zemí (ač lehce přechází na tržní ekonomiku) a jisté praktiky se tam prostě nenosí..., třeba slovo "svoboda" či "demokracie". Pokud takováto slova zadáte do nějakého vyhledavače v Číně, tak vám pravděpodobně vyjedou dosti okleštěné výsledky. Dosti hrozné, co?
Internet je obecně vnímán jako dosti svobodné (pro někoho hraničící až s anarchií) médium, které spojuje celý svět. Máme možnost vyhledat si kteroukoliv informaci, stáhnout si film, hudbu, knihu,..., výčet by mohl pokračovat ještě dlouho. Kde však bereme jistotu, že naše stránky také nejsou nějak cenzurovány? Google se v rámci rozvoje na východní trh rozhodl provést - podle mého názoru - drsné postupy v omezení přístupu na různé stránky. Dokonce se mu povedlo i zakázat blog jednoho čínského novináře, který se dosti nelichotivě vyjadřoval o své zemi. To je přeci strašné! V rámci zvýšení zisků se omezila svoboda projevu. Jistě, Google argumentuje tím, že Čína má jiné zákony, zvyklosti, atd...., ale neměly by se snad spíše snažit podporovat naši (myšleno demokratickou) kulturu v její expanzi (myšleno pozitivně, nenásilně, ať mají všichni přístup k různým informacím z různých zdrojů a pak si mohou utvořit názor)? Obávám se, že sen nám tu vytváří nebezpečný precedens, který by mohl (ale doufám, že se tak nestane) vést ke stavu ne nepodobnému Orwellově vizi 1984, jen ten rok by mohl být trochu jiný..., třeba 2014.
Google

ČD = čekám dlouho

27. února 2006 v 18:27 Temný kout poezie
Prochází mi hlavou velký tlak,
když nastupuji do dopravního prostředku jménem vlak.
Dojedu domů včas?
Jestli ne, tak ať České dráhy vezme ďas!

Bronzový Turín

27. února 2006 v 18:25 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
No, i přes místy velmi matné výkony (ale také zářivě blištící momenty) naše reprezentace získala hokejový bronz, což musíme kvitovat s velkým nadšením, neboť jsme ("my") za sebou nechali takové obry jako je Kanada, USA či Rusko. Uvidíme co dále, jen bych do budoucna doporučoval větší generační výměnu v týmu, mladí hráči ještě nejsou nasyceni úspěchy a více se o body na turnajích porvou a hlavně, nebudou hrát takový odporně profesorský hokej.

Dnešní hokejový zápas

24. února 2006 v 12:50 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Dnes hrají naši hokejisté se Švédskem, dovolím si tip,
neboť ten minulý na zápas se SR mi celkem vyšel. ČR zvítězí
2:1 (možná po 60 minutách a možná v prodloužení). Švédové mají tradičně velmi kvalitní obranu a oproti MS ve Vídni i další opory (např. Forsberg a Sundin), musím však zůstat optimistou, neboť pro náš tým mluví množství zkušeností z takto důležitých - a navíc vyhraných - zápasu.

THE BEST SONG

24. února 2006 v 11:46
Bilancování je taková příjemná lidská vlastnost, při níž si jedinec krásně zkontempluje své znalosti a začne si je třídit a škatulkovat. Jaká skladba je nejlepší se vlastně vůbec nedá říci, protože vnímání krásna a estetična jest značně závislé na lidské individualitě. Přesto existuje několik nezapomenutelných skladeb, které se líbí většině posluchačů (ale zase ne všem), pokusil jsem se tedy sestavit takových 6 "osvědčených klasik", viz anketka. Pochopitelně se nedostalo na další skvělé songy a opomenul jsem mnoho skvělých interpretů (namátkou - Underworld, Kraftwerk, Primal Scream), ale tak už to prostě chodí.
Tak uvidíme..., tedy spíše uslyšíme.

DANONE

23. února 2006 v 12:46 Temný kout poezie
Co se má stát, to se stane,
stejně jako když vítr vane.
Existuje osud nebo ne?
Jediná jistota je jogurt Danone!

HOKEJ

22. února 2006 v 16:22 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Tak, opět po čase tu máme závěrečnou fázi olympijského turnaje v ledním hokeji a nám nezbývá než doufam, že ti naši "borci" přehrají tým Slovenské republiky. Podaří se nám navázat na OH v Naganu nebo to spíše bude paralela s OH v Salt Lake City? Toť jistě zajímavá otázka, na niž budeme znát odpověď jen za pár hodin. Doufám, že se na zápas těšíte všichni tak, jako já.
Rád bych si zatipoval, ale při vyrovnanosti obou soupeřů to bude velmi těžké...., což takhle 2:1 pro ČR? Sázkové kanceláře věří spíše nám (i když rozdíl je jen v setinách) a jistě vědí, co dělají. Každopádně vše budou mít v rukách (a nohách) naši hokejisté, tak snad se to povede.

Opilec

20. února 2006 v 16:01 Temný kout poezie
Před hospodou je slyšet,
bum
bum
bum
Dejte mi rum!!
Otevřou se dveře, vyjde ven lékař,
říká, "Na koho tu, chlapče, čekáš?"
"Na nikoho nečekám, dělám bum bum,
protože chci ještě rum!"
- "Ale ouha, milý hochu,
zdá se, že ses spletl trochu!
Toto není restaurace,
nýbrž psychiatrická ordinace...."

Bin Ladin

20. února 2006 v 14:18
Tak tento zajímavý pán s krásným plnovousem a hlavou plnou ideálů se nám opět ozval, byť si mnozí již mysleli, že dávno odpočívá minimálně pět stop pod zemí. No, co se dá dělat. Nejhledanější terorista světa ještě nezemřel a podle všeho se má zatím pěkně k světu. Co s tím? Tak předně, Bin Ladin se nikdy nevzdá, dál bude z úkrytu vést svoji (tedy, nejenom svoji) válku. Bude však úspěšná? Je Bin Ládin již jen troskou, která se skrývá v bídě kdesi v horách nebo má stále reálnou moc? Přikláněl bych se k druhé variantě, ať již je Bin Ladin jakkoli oslaben, tak jeho největší síla spočívá jen ve skutečnosti, že žije. Jakožto živý (a koneckonců i jako mrtvý) by symbolem radikálně islámského odporu vůči západu. Samotné zavraždění tohoto člověku by mu nic z jeho "nesmrtelnosti" neubralo. Jediná možnost, jak se zbavit jeho vlivu je Usamu zajmout a poté "obnažit" před světem. Tak, jak to vojáci USA provedli s diktátorem Husajnem. To se však podaří jen velmi těžko. Bin Ladin si je této skutečnosti dobře vědom a jistě by se před svým zadržením pokusil o sebevraždu než by padl do rukou nepřátel.
Inu, i vy se můžete vyjádřit, měla by tu někde dole být malá anketka.

Non stop party

15. února 2006 v 12:45 Filmové recenze
Non stop party - 24 hour party people
Tento film zachycuje velký milník v dějinách hudby dvacátého století. Přerod od punku k elektronické hudbě a následné raveové šílení v Madchesteru (J). Hlavní postavou je majitel klubů Hacienda a Factory, jehož jméno začíná na T, ale teď se mi ten zbytek nějak vykouřil z hlavy J. Chlapík T nás také po celý snímek věrně provází a hodnotí všechny situace. Často se neubrání ani trochu drsnějšímu humoru (např. "ten chlápek byl fakt velká osobnost, ani se nevešel do své rakve) a někdy se prostě jen tak pan T na nás zadívá z obrazovky (nebo z monitoru či na čem to sledujete) a pronese zajímavé hlášky třeba o tom, kdo ve filmu hraje a že by jej zajímalo jestli nebude nějaká scéna vystřižena a dána na dvd. Prostě paráda! Celý film rozhodně není dělán jako nějaká pocta legendám (byť se asi o legendy jedná), ale je zpracován se silným nadhledem a má v sobě úžasnou muziku, což mu již samo o sobě zaručuje jistou dávku úspěchu.
Nezbývá než se zaposlouchat do nádherných skladeb Joy Division a New Order, jako to právě teď dělám já, když píši tyto řádky.
Hodnocení: 96%.

Alien versus Predator

15. února 2006 v 12:44 Filmové recenze
Alien versus Predator
Nemusím snad tyto filmy představovat, znají je lidé, kteří podobné žánry nenávidí i milují, což snad dostatečně svědčí o tom, jak jsou slavné.Bohužel, kvalita v těchto snímcích je s každým dalším dílem menší a menší. Film Alien z konce sedmdesátých let byl geniální ukázkou skloubení akce se sci - fi a hororem. Film byl po takřka celou svoji stopáž velmi napínavý a nedovolil divákovy vydechnout. Hezky tam také byly prokresleny charaktery všech členů posádky. Prostě skoro samé klady. Pokračování z let osmdesátých - Aliens, zase vynikalo dobrými akčními scénami a množstvím na tu dobu nevídaných filmových triků. Třetí díl Alien 3 měl v sobě jistou snahu vrátit se k ponuré atmosféře dílu prvního, což se mu však povedlo jen zhruba z poloviny. Další pokračování - Alien, vzkříšení - bylo dosti ubohé, snažilo se v sobě skloubit různé elementy, jež tato látka přináší, ale výsledek byl jednoznačný - slátanina. Bohužel, nový příspěvek do Aliení rodiny se nejvíce podobá právě posledně jmenovanému snímku. Skupinka lidí je zaskočena v tajemném chrámu pod ledem Antarktidy Predátory, kteří si tam přišli zalovit Alieny. Akce začíná a lidé se najednou ocitnou mezi oběma bojujícími stranami.
To, čím se snímek snaží zaujmout je velké množství akčních scén a snaha o napětí, které se však po čase jaksi vytratí to ztracena. Mezi světlé momenty filmu patří překvapivá část, kdy lidská hrdinka bojuje po boku Predátora s Alieny a také závěrečná scéna, která nám cosi objasní, tedy hlavně to, co to bylo za tajemnou "kovadlinu", která přistála na planetě LV426 a kterou objevila posádka lodi Nostromo s Ripleyovou na palubě. Není to zase až tak zlé, ale nebýt posledních dvou kladných věcí, tak by hodnocení spadlo tak na 20 procent. Takhle je to o něco lepší.
Hodnocení: 42%.

Karikatury proroka

12. února 2006 v 17:07 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Karikatury proroka
Jak jistě víte, tak dánské noviny zveřejnily karikatury proroka Mohameda, jež velmi popudily (to je možná až příliš jemný výraz) muslimskou veřejnost. Média nám neustále zobrazují záběry demonstrujících muslimů v arabských zemích, nezarazilo vás však na tom všem něco? Tak předně, ty už tolikráte zmiňované karikatury proroka byly zveřejněny asi (opravte pokud se pletu) před půl rokem. V té době žádné pozdvižení nevyvolaly, proč? Napadá mě jistá paralela s knihou S. Rushdiho "Satanské verše" (určitě si ji přečtěte, je to super!), ta také vyvolala velké nepokoje, ale - shodou okolností - také až po nějakém čase. Celá aféra okolo karikatur budí silný dojem, že - podobně jako v případu Rushdie - tahá za nitky kdosi mocný a využívá tímto moc davů ke svému vlastnímu prospěchu. Ruku na srdce, kdo z vás ví která země předsedá toto období Evropské unii? Víte? Dobře, pokud ne, tak vám to prozradím - je to Rakousko. Mnoho občanů EU o tom však nemá ani potuchu, ovšem dobře informovaní muslimové z blízkého východu, kteří často umí stěží číst (to ovšem nemyslím jako urážku, určitě to není jen jejich vina) takovéto informace mají a konají velkolepé demonstrace před rakouskou ambasádou. Zdá se vám to zvláštní? Co dále všechny ty dánské vlajky, jež se pálí v ulicích? Kde ty se nám vzaly tak najednou?
Jistě, zveřejnění těchto karikatur asi nebylo zcela úplně správné, pro muslimy znamená prorok Mohamed více než pro křesťany sám Kristus (alespoň takové mám s tímto zkušenosti). Korán (ovšem podobně je na tom Bible - zkuste si přečíst knihu Exodus) zakazuje zpodobňovat proroka, to by byl veliký prohřešek. Pokud se navíc ještě jedná o karikaturu, tak se nesmíme divit, že je takříkajíc "oheň na střeše". Je však to, co se teď děje adekvátní reakcí? Rozhodně NE! A souvisí to pochopitelně s tím, co jsem napsal již výše, o podobných karikaturách bychom se asi pranic nedozvěděly, kdyby je jistí lidé nechtěli zneužít pro své účely. Pročpak to však dělají? Je to prosté, mnohé arabské země dosti zaostávají za vyspělejší Evropou (doufám, že mě za toto tvrzení nebude nikdo kamenovat) a jejich vůdcové si patrně chtějí upevnit svoji moc. Forma "my jsme proti západu, podívejte se jak tam nahlížejí na naše náboženství" je sice dosti populistická (pro tamní oblast), ale o to více účinná.
Znáte knihu "Střet civilizací" od S. P. Huntingtona? Náš svět je prostě jiný než svět ve kterém karikatury způsobily takové pozdvižení. Možná se celou problematikou nese také duch vzájemného nepochopení, což může dokládat i to, že někteří muslimští představitelé vyzívají evropské vlády, aby se za karikatury omluvily. Cožpak se ale vláda může omluvit za to, co napsal svobodný list? Musíme se však naučit vzájemné toleranci. My (myšleno naše euroatlantická civilizace) bychom měli vědět jak je pro muslimy prorok důležitý a napříště se vyvarovat podobných věcí a muslimové by rozhodně neměli dělat to, co teď dělají v ulicích svých měst. Tak by to přeci být nemělo.
Stejně se ale nemohu ubránit dojmu, že vše je jen připravenou akcí a úmyslně nafukovanou bublinou. Ach jo, ale kdo se má v dnešním světě vyznat. Jak praví jedna postava z filmu Knoflíkáři, "v dnešním světě je tolik informací, ale ke každé informací také existuje nějaká dezinformace."

Letopisy Narnie

12. února 2006 v 17:07 Filmové recenze
Letopisy Narnie
Tak toto asi díky silné mediální masáži budete znát, Narnia na nás čučí z boků tramvají a vrhá pohledy dokonce i z hraček od Mc Donalda (ale tam asi po přečtení Super Size me nechodíte, což?). Letopisy Narnie jsou adaptací známé série knih od pana C. S. Lewise. Dočkaly se již několikráte filmového zpracování (já sám jsem viděl jednu dosti příšernou anglickou verzi) a mají (hlavně v USA a GBR) hodně příznivců. Musíme ovšem na úvod připomenout, že současný film Narnie by nevznikl bez úspěšné adaptace jiné známé fantasy knihy - ano, jedná se o Tolkienova Pána prstenů. Tato trilogie odstartovala velkou vlnu zájmu o fantasy jako takové (takže o tuto literaturu zavadil i člověk, který by nad něčím takovým "hloupým" jistě dříve ohrnul nos) a Narnia se na této vlně snaží svést co nejdále. Daří se jí to? No…..těžko říci, Lewisova Narnia je o dost jiná než Tolkienova Středozem, Narnia není jednak tak bohatě propracována (ať se to již týká mýtů či jazyků různých národů) a má daleko blíže k pohádkám klasického stylu než k čisté fantasy, což je asi také největší kámen úrazu tohoto filmu. Tvůrci se snaží příběh lehce přetvořit do podoby, aby vyhovoval všem lidem, kterým se líbila Tolkienova filmová trilogie. Tady to však skřípe a nejvíce je to viditelné zhruba v poslední hodině filmu, kdy by děj měl gradovat, přiznám se však, že závěr filmu mě nudil nejvíce. Dosti zlé je i to, že divák se nemůže s žádnou postavou moc ztotožnit, hlavní hrdinové jsou totiž děti. Jistě, toto je záležitost původní knižní předlohy, ale mám dojem, že i ta byla spíše určena dětského čtenáře (nebo člověka, který se dítětem pořád cítí, což rozhodně nepíši proto, že to myslím nějak negativně). Tomu také odpovídají jisté principy křesťanství, které se v Narnii objevují. Dosti silně mi zmrtvýchvstání lva Aslana připomnělo Kristovu smrt…
Tak tedy, není to žádná hrůza. Vizuálně přitažlivé to je do sytosti (např. Pravčická brána! Fakticky), vady na kráse tomuto snímku dávají tvůrci, jež se jej vědomě snaží stylizovat do polohy, která této látce moc nesedne.
Hodnocení: 69%

The Constant Gardener

12. února 2006 v 17:06 Filmové recenze
The Constant Gardener
Dozajista je tento film velmi poutavý, respektive má velmi poutavou tématiku. Pojednává o jedné africké zemi, která je velmi chudá a dostává různé léky od vyspělých zemí. Mezi těmito léky se však dají nalézt i medikamenty, které ještě nebyly zcela vyzkoušené a jejichž nezávadnost nelze prokázat. Možná právě proto jsou nasazeny v Africe a chudé černošské obyvatelstvo je používáno jako pokusný králík….. Právě po tomto pátrá žena hlavního hrdiny Quayla (hraje jej skvělé výborný Ralph Fienes) Tessa (Rachel Weisz).
Film sebou nese jistý morální apel a poukazuje na naše "evropské" nafoukané způsoby vůči zemím třetího světa. Celý snímek je vlastně takovou spletitou hádankou, kterou se během sledování budete jistě snažit rozplétat, ale neočekávejte žádnou nadmíru překvapivou pointu. V podstatě konec filmu je celkem očekávaný, ale to rozhodně neznamená, že je to špatně. Velmi na snímku oceňuji skutečnost, že se věnuje značně ožehavému tématu a přistupuje k němu (podobně jako Lord of war) bez nějaké snahy o akční styl vyprávění.
Takže, pokud vás trápí současné bolístky našeho světa, tak se na film určitě někam vypravte (nebo si to sežeňte někde na netu - The.Constant.Gardener[2005]DvDrip[Eng]-aXXo.avi).
Hodnocení: 70

Syberia

12. února 2006 v 17:05 Počítačové hrátky
Syberia
Sibiř je počítačová hra, která vám doslova vyrazí dech. Obsahuje NAPROSTO úchvatné lokace, při vstupu do nich často jen zíráte na NÁDHERNOU grafiku, obsahuje hezkou smyčcovou (ač málo se vyskytující) hudbu, absolutně GENIÁLNÍ dialogy a charaktery postav. Tak co, zahrajete si to?
Syberia
Doporučuji jednoznačně ano! Milovníci všech adventur musí zaplesat, hra je přísně logická (nestane se vám tedy, že byste měli za úkol dat chleba na lampu a díky tomu vymontovat žárovku, kterou pak použijete na zabití krokodýlaJ,..) a není nikterak obtížná (až na scénku s mícháním nápojů, to je dosti těžké), takže je vhodná i pro lidi, kterým adventury právě kvůli své obtížnosti moc neučarovaly. A o čemže ta báječná hra vlastně je? Vtělíte se do (pěkného) těla mladé právničky z USA jménem Kate Walker a pocestuje do jednoho malého ztraceného městečka kdesi v Alpách, abyste tam provedli převod jedné továrny s automatony. Vše se ale zkomplikuje, zjistíte totiž, že jediná majitelka továrny zemřela, zůstal tu však její mladší bratr, ten se však nachází neznámo kde a někteří lidé i pochybují o jeho životě. Vaším úkolem pochopitelně bude jej najít… Hra vás zavede do mnoha půvabných lokací, které se nacházejí na dosti odlišných (kulturně i geograficky) místech. Všechna místa ale spojuje jedna velmi důležitá věc, tou je zašlá sláva. Navštívíte slovutnou univerzitu, která je ale již mnoho let za zenitem a žije jen výhradně ze své tradice (něco jako Univerzita KarlovaJ), opuštěné ex-sovětské průmyslové městečko či kdysi slavný hotel pro společenskou smetánku, který ovšem teď již žije prázdnotou. Takřka z každého herního obrazu na vás vykukuje zašlá sláva těchto míst….. je to nádhera, věřte mi. Příběh hry je úchvatný a postupem času nabírá na stále větší zajímavosti (ale samotný závěr mě moc nepřekvapil). V tomto momentě se nemohu vyhnout srovnání s další skvělou adventurou The Longest Journey (dále jen TLJ) z roku 1999, Syberia nad TLJ vyniká svoji grafikou (také je o 3 roky novější) a přístupnějším herním systémem (není to tak složité jako místy zapeklitá TLJ). Na druhou stranu je TLJ delší a má o něco málo lepší a zajímavější příběh (ale rozdíl mezi hrami v tomto aspektu není moc veliký). Syberia pak zase vyniká skvěle prokreslenými charaktery jednotlivých postav (domnívám se, že "trumfne" i leckteré knihy). Další geniální věcí na této hře je možnost používat mobilní telefon, často se vám stane, že na různých lokacích, ve kterých doslova cítíte zašlou slávu minulých věků, se najednou Kate rozezvoní mobil a ozve se jí např. matka, kamarádka či přítel. Umožňuje to dokonalé ponoření se do hry samotné.Syberia
Hru Syberia mohu jen a jen doporučit, navíc nedávno vyšla jako DVD příloha časopisu Level, a to dokonce s českým překladem! Ještě nevíte co s volným časem? Pokud se už teď sháníte po této hře, tak vás musím ještě malinko varovat…. vezměte si ve škole či v práci tak týden volna, vypněte si mobilní telefon a přineste si k počítači nějaké jídlo a pití, moc se vám od něj totiž asi nebude chtít vstávat…
Hodnocení: 100%.
Syberia

Vločka

9. února 2006 v 18:08 Temný kout poezie
Spadla mi dnes do očka
hodně velká vločka.
Ach, ten čas běží
a venku pořád sněží.
Safra!!!!
Nebyla to vločka,
ale k obědu čočka!

Eric the Viking

9. února 2006 v 18:07 Filmové recenze
Eric the Viking
Snímek Eric the Viking (Viking Erik) pochází z roku 1989 a přivádí nás mezi nebojácné Vikingy ze severu. Hlavním hrdinou je Eric, muž, který byl svědkem smrti jedné moc a moc krásné dívky a vypraví se proto na dalekou a nebezpečnou cestu do říše mrtvých, aby probudil bohy a zatroubil na kouzelný roh a pochopitelně také přivedl mezi živé onu výše zmiňovanou dívku.
Na filmu se podílelo mnoho lidí ze seskupení Monthy Python a na druhu humoru je to velmi znát (ve filmu i hraje John Cleese!). Nicméně musím říci, že v porovnání s ostatními "montypajtonskými" snímky Eric dosti pokulhává. Je to samozřejmě humorné, zasmál jsem se, ale něco speciálnějšího mi ve filmu přesto chybělo. Mezi nejvtipnější momenty filmu patří různé proměny v berserka či chování křesťanského kněze (který nevidí draky a bohy, protože v ně prostě nevěří). Celkově jsem ale od snímku Eric the Viking očekával něco více. Pokud si tedy chcete užít opravdovský "montypajtonský" humor, tak se podívejte na Život Briana, Smysl života,… Pokud jste toto vše již viděli nebo nemáte jak to vidět, tak Ericem jistě nepohrdněte, ale sám bohužel kvalit výše zmiňovaných snímků nedosahuje.
Hodnocení: 60%.

No future?

3. února 2006 v 11:09 Úvahy a literární útvary rychlého nasazení:-)
Možná jste zaregistrovali prohlášení prezidenta USA G. W. Bushe o hrozícím ropném nebezpečí. Smiřme se s tím, světu začíná docházet ropa, což je - vzhledem k naší narůstající spotřeba a vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel naší (zatím ještě docela krásné) planety - poměrně logické. Vše zhoršuje i dosti značná nejistota okolo skutečnosti kolik vlastně té ropy ještě máme? Velká firma Shell nedávno provedla šetření a zjištění bylo dosti šokující .... moc toho už není ..... vzápětí se ale ukázalo, že šetření bylo založeno na chybným výpočtech. Provedly se tedy nové výpočty a skutečnost se ukázala ještě - bohužel - daleko horší. To nezní moc optimisticky, což? Jak se to bude vyvíjet dále? Bude ropa takříkajíc "na příděl", jako byly za války mnohé potraviny? Patrně ano. Závažnější však bude za takových okolností udržet stabilitu a pořádek, a to jak na úrovni vnitrostátní, tak i na úrovni mezinárodní. ¨
Naše konzumní společnost je zaměře na stále se zvyšující spotřebu, podívejte se jen na trh s výpočetní technikou.... Stoupající nároky a spotřeba však pochopitelně nelze uspokojovat donekonečna. Musíme asi trochu přeorientovat své hodnoty... nebo se jednoho dne probudíme do zatraceně odpudivého rána....
Uvítal bych k tomuto článku nějaké komentáře (nestyďte se) a rád bych tu také upozornil na blog jednoho mého kolegy, kde o ropném problému naleznete podrobnější informace, stránka je na jirifilip.blog.cz.

Vrtěti psem

3. února 2006 v 10:50 Filmové recenze
Vrtěti psem
Politici mají velké problémy, třeba to, jak získat co nejvíce hlasů do dalších voleb. Lidé jsou obvykle velice nevděční a politik se jim musí různými způsoby vnucovat a hrát na jejich vlastenecké city a …, však to znáte. Prezident z tohoto filmu má problém podobný, trochu si "zaskotačil" s rozvernou skautkou v Oválné pracovně několik dní před volbami. To je zlé, hodně zlé. Na místo je povolán speciální tým, který má prezidentovu pověst v očích veřejnosti napravit a obvinění o sexuálním obtěžování zdiskreditovat. Těžký to úkol, proto si vedoucí tohoto týmu (Robert De Niro, ano, ten chlapík z taxíku J) najímá na pomoc uznávaného filmového producenta (Dustin Hoffman) a společně zinscenují fiktivní válku proti Albánii. Tato válka má za účel obrátit pozornost veřejnosti od prezidentovy aférky k něčemu podstatnějšímu (i když jen fiktivnímu, což ale občané USA pochopitelně netuší). Ve filmu se nám tak krásně rozehrává silné soukolí moci vlády a médií, která mohou občanům v poklidu lhát a ti na nic nepřijdou. Poměrně děsivá představa, která trochu evokuje Orwellovu vizi "1984". S člověkem se dá manipulovat dle vlastních potřeb.
Snímek je zajímavě natočen a stojí na dobrých hereckých výkonech a také na tom, jak dokáže člověka krásně šokovat tzv. "politická brutalita". Mohu jen doporučit, ať si tento film pustíte před nadcházejícími volbami 2006 a zajisté našim politikům neuvěříte ani slovíčko.
Hodnocení: 80%.

Ed Wood

3. února 2006 v 10:50 Filmové recenze
Ed Wood
Kdo je nejlepší režisér na světě? Kubrick? Spielberg? Fellini? Lynch? Těžko říci. A znáte toho úplně nejhoršího? Ne? Tak to se musíte podívat na film Ed Wood. Režisérem tohoto snímku je slavný Tim Burton (také bych jej zařadil do té první skupiny výše zmiňovaných režisérů) a pojednává o absolutně netalentovaném režisérovi Edu Woodovi mladším, kterého kritika vyhlásila nejhorším režisérem všech dob (pro cenu si nepřišel, byl totiž už v té době mrtvý). Ed je však velmi sympatický mladý muž, navzdory svému neumění se nevzdává a neustále hledá nové a nové příležitosti k natáčení dalších (většinou ještě horších) filmů. Scénky natáčí většinou na první pokus, když se mu náhodou porouchá umělá chobotnice a nemůže tudíž hýbat chapadly, tak si stejně nějak poradí a nehybného chobotnatce rozpohybuje. Ed je prostě úžasný člověk - a to ani nemluvím o jeho úchylce oblékat se do ženských šatů! Stejně tak úžasný je i celý film, jež je natočen dle skutečných událostí a osoby které v něm vystupují jsou reálné. Velmi krásně je pojat vztah starého - na morfiu závislého - herce Bély Lugosi a režiséra Eda. Béla je zcela vyřízená lidská troska. Ed je jeho veliký fanoušek a snaží se jej (ač je Béla již velmi stár a nemocen) obsazovat do různých scének a filmů, pomáhá mu kde se dá, dokonce jej přihlásí i na odvykací kůru od morfia… být. Během filmu se sice několikrát zasmějete, ale jsou tam i scény, kdy máte takříkajíc slzy na krajíčku. Snímek Ed Wood, jež je jakousi poctou filmovému béčkovému (no, v tomto případě spíše céčkovému) bahnu, jež se občas i dnes na nás vyrojí, rozhodně stojí za to vidět. Celý je krásně černobíle natočen, takže dobová atmosféra je zachována a hrají v něm takové hvězdy jako Johny Depp (Mrtvý muž, Blow, Střihoruký Edward), Sarah J. Parker (Sex ve městě) či Patricia Arquette (Lost Highway) a Bill Murray. A mimochodem, Martin Landau (Béla Lugosi) byl za tuto roli odměněn oskarem!
Hodnocení: 93%.